*04.03.1923 †20.02.2014
Italský jezdec Piero d‘ Inzeo byl starší ze slavné dvojice jezdeckých bratrů (Raimondo). Oba bratři patřili k legendám poválečného světového jezdectví a oba soutěžili na osmi olympijských hrách. Piero D‘ Inzeo získal celkem šest olympijských medailí. Poprvé hned dvakrát na svých prvých OH ve Stockholmu v roce 1956, kde byl ve skocích třetí a s týmem Itálie pak stříbrný. Dále to byly dvě medaile (individuální stříbro a týmový bronz) v Římě v roce 1960. Následoval týmový bronz v Tokiu v roce 1964 a stejně tak v Mnichově v roce 1972.
Piero d‘ Inzeo také získal medaili na čtyřech po sobě jdoucích Mistrovství Evropy. Mistrem Evropy se stal v Paříži v roce 1959. V Cáchách byl v roce 1958 a 1961 stříbrný a současně s legendárním Hans Günther Winklerem stanul na stříbrném stupni i v Londýně v roce 1962. Celkem čtyřikrát (v letech 1952 až 1965), zvítězil při Grand Prix v Cáchách. Piero d´Inzeo je také rekordmanem v počtu vítězství při římském CSIO. Celkem v Římě vyhrál 64 soutěží a sedmkrát v Grand Prix. Italský olympijský výbor (CONI) vyjádřil tomuto jezdci uznání i slavnostním uvedením do síně olympijské slávy Itálie.
*02.02.1925 †18.11.2013
Málokterý z jezdců dosáhne ve svém životě tak významného postavení, jako se to podařilo italskému internacionálovi Raimondu d´Inzeovi. Narodil se v rodině významného jezdeckého instruktora v důležitém equitačním centru v Piemont Reale. Věhlas jména šířil společně se starším bratrem Pierem. Raimondo startoval na osmi OH.
Společně s bratrem zcela ovládali mnoho let italský i světový sport. V roce 1960 se na OH v Římě stal Raimondo, po zisku individuálního zlata ve skákání (POSILLIPO – foto), miláčkem italských fanoušků. Jeho bratr Piero stál hned pod ním, na stříbrném stupni..
Když Raimondo vzpomínal na své začátky prozradil, že do 10 let se bál koní. Protože se ale cítil při rozhovorech otce se starším bratrem vyloučený, rozhodl se svůj strach překonat. Nikdy toho nelitoval.
Stejně jako jeho bratr nakonec získal celkem šest olympijských medailí. Poprvé startoval na OH v roce 1948 ve všestrannosti. Naposledy pak v roce 1976 v Montrealu, kdy byl navíc při slavnostním zahájení vlajkonošem italské výpravy. V roce 1993 navštívil jako vedoucí italského týmu i Českou republiku.
*05.07.1904 †28.09.1985
Major Josef Dobeš byl více než 50 let vedoucí postavou našeho jezdeckého sportu. Do historie jezdectví se zapsal nejen svými jezdeckými výkony a trenérskou prací, ale i stovkami odborných článků a přednášek, čtyřmi jezdeckými učebnicemi a navíc i svými kresbami, plastikami.
Narodil se 5. července 1904 v Přezleticích u Prahy a od svých dětských let pracoval s koňmi. Jezdecký talent rozvíjel především ve vojenské akademii v Hranicích na Moravě a později vyšším kursu učitelů jízdy v Pardubicích. Byl jedním z posledních žáků Rudolfa Poplera a od roku 1933 se zúčastnil mnoha reprezentačních startů.
Slibnou jezdeckou kariéru však přerušila válka. Bohužel ani dobrodružná dezerce z řad vládního vojska přes Itálii a Švýcarsko až do Anglie nezabránila jeho poválečnému uvěznění. A tak několika měsíční znovu se slibně rozvíjející jezdecká kariéra skončila v komunistickém vězení Na Mírově. Neuvěřitelnou vitalitu tohoto jezdce dokládá i skutečnost, že po propuštění se opět velice rychle dostal do nejlepší sportovní formy a v roce 1959 získal ve svých 55 letech na národním šampionátu stříbrnou medaili ve skocích na koni Gama. Mjr. Josef Dobeš zemřel 28. září 1985