*05.08.1943
Jméno Jiřího Pecháčka zaujímá v české jezdecké historii výsadní postavení. Na čelo soutěžní společnosti se dostal velmi rychle, když v roce 1961 reprezentoval ČSSR již jako 18letý jezdec. Reprezentačnímu týmu pak byl oporou dalších 40 let leckdy zcela oamocen.
Jeho postavení v československém a českém jezdectví bylo zcela dominantní. Ještě při CSIO 2002 v Poděbradech přispěl s VENEUR dvěma čistými koly ke druhému místu našeho týmu v Poháru národů.
V ČR je ve skokové disciplíně doposud jediným držitelem zlatého odznaku FEI. Ten získal za dosažení mety 50 absolvovaných Pohárů národů. Jejich počet se nakonec zastavil na čísle 53. Mohlo jich být mnohem víc. Bohužel Jiří Pecháček ale většinu svého sportovního života prožil za železnou oponou. V té době byly výjezdy ke startům v zahraničí i do komunismu „spřátelených“ zemí komplikované. Navíc se často v celém Československu nenašli další jezdci, kteří by mohli, společně s ním k Poháru národů nastoupit. O to větší obdiv zaslouží jeho výsledky, které byly často při občasných startech v kapitalistické cizině srovnatelné s jeho tehdejšími evropskými konkurenty. Mezi ně patří nejenom účasti při ME a MS, ale ve výsledcích ční především jeho 21. místo na ME v roce 1977 ve Vídni, kdy mu postup do finále unikl doslova o kousek.
Jen díky byrokracii socialistického sportu se nemohl zúčastnit na vrcholu své výkonnosti OH v Moskvě. Na OH však nakonec přeci jen startoval a po změněně společenského systému se s GARTA zúčastnil v roce 1992 OH v Barceloně.
Jiří Pecháček po skončení své jezdecké kariéry pokračuje v trenérské práci a je již řadu let vedoucí Sportovního centra mládeže. Díky nastupující jezdecké generaci tak stále vévodí jezdecké scéně, protože medaile na národních šampionátech sbírají povětšinou jeho svěřenci.
*13.01.1883 †05.07.1942
Gottlieb Polak se narodil v Kladrubech nad Labem a jeho otec byl zaměstnancem císařského hřebčína. Přes dětství strávené u koní se nejprve věnoval umělecké dráze a v Praze začal studovat HAMU – obor housle. Po roce ale studium přerušil a v roce 1900 nastoupil do jezdecké stáje v Kladrubech jako učeň. V letech 1904 – 1907 sloužil u hulánského pluku v Pardubicích, odkud byl v roce 1908 převelen do Vídně. Již v té době na sebe Polak upozornil jako mimořádně talentovaný jezdec. V roce 1920 byl proto jmenován jezdcem ve Španělské jezdecké škole. Jeho postup pokračoval v letech 1927 až 1940, kdy se stal nástupce Václava Zrusta jako prvním jezdec.
Mezi nejslavnější Polakovi žáky patřil plukovním Alois Podhajsky, který v roce 1936 v Berlině získal bronzovou medaili v drezúře na olympijských hrách. Dále takové osobnosti , jako Waldemar Seunig nebo Georg Wahl. Gottlieb Polak byl i v letech 1930-31 učitelem švédského prince Gustafa Adolfa a byla mu udělena Vasa medaile.
Gottlieb Polak je zmiňován pozdějším významným autorem Waldemarem Seunigem jako „génius na koni „, který v sobě nezapřel hudební sklony a ve svých lekcích používal obraty jako např. „…váš kůň je jako housle a vaše jízda jako tichá hudba.. „.
Dne 10. května 1942 postihl při výcviku v sedle Gottlieba Polaka infarkt. Zemřel ve Vídni o necelé dva měsíce později ve věku 59 let. Pohřben na hřbitově Hietzing ve Vídni.