Pokud byste si chtěli udělat výlet do slovinského hřebčína v Lipici, určitě si nechte jeden či dva dny na Lublaň. Hlavní město Slovinska je sice menší s necelými 300 000 obyvateli, ale o to půvabnější. Celkově ve Slovinsku jen těžko rozeznáte rozdíl od projížděného Rakouska. Sama Lublaň je pro milovníky hlavního architekta TGM Jože Plečnika o to zajímavější. V dobách svého působení v Praze Plečnik často do Lublaně zajížděl a nechal i tady své stopy. Výrazná je na břehu řeky Lublaňky Plečnikova tržnice, která vyniká mohutným sloupořadím, ve všech průvodcích zmiňované Trojmostí nebo výrazná budova Národní univerzitní knihovny, fasádou připomínající pražský Plečnikův kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Na univerzitní knihovně je sympatický motiv koně na klikách vstupních dveří.
Ale i hipologickou sochou se Lublaň pyšní. Jedná se o moderní ztvárnění pro Slovince ústřední figury nezávislosti na Rakousku-Uhersku generála Rudolfa Meistera (1874-1934). Meister bojoval v průběhu I. světové války, ale když viděl, že R-U prohrává rozhodl se vyhlásit samostatnost Slovinska. S dobrovolnickými sbory převzal 23. listopadu 1918 (dnes státní svátek Slovinska) kontrolu nad dolním Štýrskem a vyhlásil Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů, který 1. prosince spojil se Srbským královstvím.
Moderní ztvárnění generála na koni pochází z dílny slovinského sochaře Jakova Brdara (*1949), který je autorem mnoha soch ve veřejném prostoru města. Socha se nachází sice v parku, ale jinak na velmi frekventovaném místě, přímo před hlavním nádražím. Pochopitelně novodobá sochařská díla, jsou zcela odlišná od hipologických ztvárnění koní 19. a první poloviny 20. století. Socha je ovšem zajímavá dynamickým pojetím pohybu a rozhodně stojí, stejně jako celá Lublaň, za návštěvu.
Cyril Neumann
