V základní nabídce připravované aplikace po hipomonumentech a hipologických stavbách Prahy nechybí ani stáj zámečku v Troji. Ten byl postaven v letech 1679 – 1685 a nechal jej vystavět hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka jako své letní sídlo. Jeho záměrem ovšem bylo, aby zámek mohl sloužit i jako místo pobytu a odpočinku císaře a jeho družiny při honech v nedaleké Královské oboře, dnešní Stromovce. I proto bylo součástí velkolepé stavební výstavby hipologické zázemí. Autorem projektu zámku a hospodářských budov je Giovanni Domenico Orsi a později Jean-Baptiste Mathey. Trojský zámek vnesl do českých zemí dosud nepoznaný styl italské předměstské vily. Stavba tak následně výrazně ovlivnila zámeckou architekturu v českých zemích. Protože Trojský zámek sloužil jako zázemí pro lov v královské oboře, můžeme si dnes již pouze představovat, kde se asi nacházel brod přes tehdy pochopitelně neregulovanou Vltavu. Ta ovšem není u zámku tak široká a při podzimní honební sezóně šla pravděpodobně snadno přebrodit. Stejně tak dnešní Trojský, či Císařský ostrov ještě nebyl ostrovem. Ten z něho udělala až výstavba plavební komory a plavebního kanálu.
V bohatě zdobené konírně Trojského zámku, která je umístěna vlevo od dnešního hlavního zámeckého vstupu, tak nalezlo ve vazných stájích ustájení 24 koní. Zde jim ale bylo k odpočinku poskytnuto na tehdejší dobu velkolepé pohodlí. Stáje si svojí pompézností a výmalbou jistě nezadaly s tehdy ještě velmi mladou konírnou ve Valdštejnském paláci. Stavba stáje je jasně rozeznatelná díky koňské hlavě nad vstupními dveřmi. Dodnes jsou zachovány původní mramorové žlaby.
Trojský zámek je významným i pro svoji bohatou výmalbu. Malířská výzdoba konírny byla okolo roku 1690 svěřena Abrahamu Godynovi. Ten pracoval na výzdobě zámku se svým bratrem Isaacem. Bratři pocházeli z Antwerp a do Čech byli pozváni hrabětem ze Šternberka. Do Prahy tak přinesli vlámský styl kombinovaný s italskou architekturou. Tu získali nejenom od svých učitelů, ale i na studijních cestách. Malby zachycují mytologické situace, ve kterých hráli koně významnou roli. Výmalba byla provedena tupováním mořskou houbou. Malba tak připomíná jemnou tapetu. Stáj je dlouhá 45 metrů a 6,4 metru široká.
Trojský zámek patřil rodu Šternberků do roku 1763, kdy jej prodali Ústavu šlechtičen Marie Terezie. Sama císařovna a česká královna zde několikrát pobývala. Majitelství zámku pak mělo bohatou historii. V roce 1776 jej získal Jan Václav Alsterle z Astfeldu a Vydří. V roce 1832 přešel dědictvím do majetku klášterů Alžbětinek a Milosrdných bratří. Později koupil zámek Alfred kníže Windischgrätz, který v jeho okolí založil vinice. Posledním soukromým majitelem zámeckého areálu byl velkostatkář Alois Svoboda, který jej 7. 10. 1922 věnoval státu u příležitosti 70. narozenin T. G. Masaryka. V letech 1977–1989 prošel zámek rozsáhlou rekonstrukcí. Konírna se nyní využívá pro výstavy a komerční akce. Koně se do stájí vrátili v roce 2011 alespoň v umělecké podobě, kdy zde bylo vystaveno sousoší čtyř koní Michala Gabriela. V současnosti spravuje zámek Galerie hl. města Prahy a konírna nebývá veřejně přístupná.
