Jiří z Poděbrad

Jednou z nejznámějších jezdeckých soch České republiky je novorenesanční pomník Jiřího z Poděbrad na náměstí v Poděbradech. Autorem je Bohuslav Schnirch (1845 – 1901), který je nejenom díky trigám na pylonech Národního divadla, ale například i sochám Apollona a devíti múz, řazen do generace umělců Národního divadla. Jeho sochy nalezneme tak i na Rudolfínu či na Národním muzeu. Jako autor byl ve své době nesmírně oblíben a přesně dokázal vystihnout vlastenecký požadavek doby vrcholu národního obrození. Po svém studijním pobytu v Římě byl výrazně ovlivněn italskou renesancí.

Jednou z jeho nejznámějších soch je jezdecký pomník Jiřího z Poděbrad. O vytvoření pomníku se zasloužil spolek Sokol, který v Poděbradech v roce 1883 založil Spolek pro vybudování pomníku krále Jiřího. Realizací pověřil Schnircha, který byl váženým umělcem, předsedou výtvarného spolku Umělecká beseda a v Poděbradech měl i rodinné vazby. Tvorbu pomníku urychlil termín Jubilejní zemské výstavy v Praze v roce 1891, kde byla socha veřejnosti poprvé představena. Na pražském výstavišti zůstala pomník téměř pět let a teprve po skončení Národopisné výstavy českoslovanské byla v roce 1895 přenesena do Poděbrad. Pro lázeňské město bylo odhalení pomníku 15. srpna roku 1896 obrovskou událostí.

Socha zachycuje Jiřího z Poděbrad ve smírném gestu, kdy podává ruku Matyáši Korvínovi po střetnutí u Vilémova. Zajímavostí sochy je, že není odlita z bronzu, ale je tepaná z měděných plátů. Ty jsou uchyceny na vnitřní ocelové kostře. Socha, ve dvojnásobné životní velikosti, je složena celkem z 12 dílů. V rozích pískovcového podstavce jsou štítonosiči Čech, Moravy, Lužice a Slezska. Po stranách emblémy války a míru. Na podstavci se v průběhu 20. století objevilo i několik pamětních desek. Jedna je připomínkou bitvy u Zborova a druhá na něm byla umístěna v roce 1996, kdy byla socha znovu odhalena po rozsáhlé dvouleté rekonstrukci. Pod samotnou sochou vlevo je nápis Veritas Dei Vincent, vpravo pak česká verze Pravda Páně vítězí.

Celý pomník je v novorenesančním duchu výrazně zdobný. Postroj koně je ověšen řadou třásní a závěsů, zřetelné jsou ozuby podkovy na zvednuté pravé přední končetině, výrazně zdoben je i oděv a plášť Jiřího. Tato zdobnost je pro Schnircha typickou a stejně zdoben je i návrh jezdecké sochy sv. Václava, o jehož tvorbu soutěžil Bohuslav Schnirch s Josefem Václavem Myslbekem.

Podobně propracované byly v duchu novorenesance i obě trigy Národního divadla. Jejich finální podoby se Schnirch nedočkal. Trigy byly odhaleny až v roce 1910 a jejich současnou střízlivější monumentálnost ovlivnila secese a sochaři František Rous, Emanuel Hallmann a Ladislav Šaloun.

Kůň Jiřího z Poděbrad je typickým moderním koněm 19. století, koním 15. století zcela nepodobný. I to je typické pro tvorbu monumentů konce 19. a začátku 20. století.

 

Napsat komentář