Evropský parlament je v naší domácí politice skloňován stále častěji. S tímto úřadem jsou spojena dvě města. Belgický Brusel a francouzský Štrasburk. Brusel je hlavním sídlem naší evropské sounáležitosti. S jistou mírou pravidelnosti se ale evropští politici jedenkrát za tři až čtyři týdny stěhují na několik dní do Štrasburku.
Druhé místo určené k jednání evropského parlamentu je centrem (od konce druhé světové války francouzského) Alsaska na samé hranici s Německem. Pokud si někdy postěžujeme na historické těžkosti naší země ležící na křižovatce mezi východem a západem, Alsasané na tom jsou pravděpodobně ještě hůře. Státní hranice tohoto kraje na březích Rýna byla v uplynulých staletích téměř stále ve znamení francouzsko-německé rivality. I proto je zde tak výrazně vidět vliv obou kultur a právě proto bylo toto místo zvoleno jako symbol mírově sjednocené Evropy.
Štrasburk je navíc místem s tisíciletou historií, když první zmínky o římském osídlení místa jménem Argentoratum pocházejí z roku 12 př. n. l. Za sebou má tak relativně nedávné oslavy 2000 let od založení. Štrasburk byl také prvním důležitým centrem christianizace Evropy, když zde byla křesťanská víra posvěcena Konstantinovým ediktem již v roce 313. Z těchto dob také pocházejí první archeologické nálezy křesťanských svatyní. Díky Rýnu se místo stalo důležitým obchodním centrem, jehož význam si uvědomoval i ikonický monarcha a křesťanský stavitel pořímského období Karel Veliký.
Hlavním turistickým lákadlem Štrasburku je velkolepá katedrála. Stojí na základech celé řady románských budov a přes jasně převažující gotiku nese stále i románské prvky. Její základní stavba trvala přes 430 let a dokončena byla v roce 1439. Je proto typickou stavbou středověku. Právě pro politickou nestabilitu místa se přes ni ale přehnala většina evropských konfliktů. Stavitelé tak měli a stále mají co dělat. I proto nebyla katedrála nikdy dokončena. Dokazuje to jednověžová nesouměrnost. Velkolepá věž ale byla se svými 142 metry až do roku 1847 nejvyšší stavbou světa. Mezi plejádou jmen podepsaných na tomto staveništi nalezneme i celou řadu nám známých stavitelů a umělců. Je to především stavitelská rodina Parléřova či významný malíř pražského dvora Rudolfa II., Hans von Aachen. Nejznámějším prvkem katedrály je vnitřní 18 metrový orloj z poloviny 16. století. Vedle celé řady údajů putuje nad ciferníkem hvězdná obloha nočního štrasburského nebe s vyobrazením 1022 hvězd.
Pochopitelně jsem ve Štrasburku pátral především po jezdeckých sochách. A právě katedrála mě při prohlídce sochařské výzdoby poskytla úchvatné překvapení. Vstupní portál je po obou stranách cca ve výšce 20 metrů ozdoben dvěma jezdeckými sochami hlavních dobrodinců města. Vlevo je zobrazena na koni jedna z hlavních postav starofrancouzské hrdinské epiky král Dagobert. Pravý portál pak patří císaři říše římské, na Moravském poli i přemožiteli Přemysla Otakara II., Rudolfu I. Habsburskému. Sochy jsou v téměř životní velikosti. K překvapení pečlivého pozorovatele nejsou ale jediné. V symetrické souměrnosti stavby pak jezdeckým sochám vladařů patří i dalších 14 pozic. Na pravé straně je ještě možné na podstavci sochy rozeznat nápis Ludvík XIV. Další ze soch znázorňuje prvního franckého krále a v 5. století sjednotitele franských kmenů Clovise I. Identifikace dalších panovníků již není z náměstí možná. Zatímco ale král Dagobert a Rudolf I. jsou jako jezdci na katedrále zmiňováni již na počátku 17. století, je velmi pravděpodobné, že jejich sochy byly inspirací k zobrazení dalších jezdců při obnově výzdoby v 19. století. V té době se na sochařské obnově portálů katedrály, zničených především barbarskými útoky velko-francouzských revolucionářů, podílel i štrasburský sochař Philippe Grass. Jeho jméno s letopočtem 1874 naleznete na většině soch, které lze zahlédnout při výstupu na vyhlídkovou platformu katedrály.
Pokud se rozhodnete navštívit Štrasburk, nenechte si tento namáhavý výstup ujít. Budete odměněni nejenom blízkosti jezdeckých soch, jejichž velikost si z náměstí jen stěží uvědomíte, ale i velkolepým pohledem na celý Štrasburk.
