Seminární práci na téma hipologických zajímavostí zadávám každoročně svým studentům na ČZU. Občas se mě tak dostane do ruky informace o stavbě či soše, o jejíž existenci jsem nevěděl. Takovou prací byla i informace od Karolíny Poláčkové o sousoší, které stojí na náměstí v Blansku. Je jím půvabný památník selství. V srpnu 2023 jsem se konečně do Blanska dostal, a tak mohu informaci předat i z osobní zkušenosti.
Město Blansko je umístěno v srdci Moravského krasu na pravém břehu řeky Svitavy a nachází se zde připomínka jeho selské historie. Pomník, skládající se ze dvou soch hříbat a pamětní desky připomínající ikonickou událost z dob panování Josefa II., najdete na náměstí Svobody, přímo v centru města. Studentka ve své práci ještě píše o třech podkovách se jmény sedláků vsazených do chodníku. Ty jsem doufám minul. Moje nepozornost je pro mě lepší alternativou než domněnka, že podkovy již někdo zcizil. Většina návštěvníků obdivující bronzová hříbata ovšem netuší, že se jedná o památník selství. Hříbata jsou využívána spíše pro děti na hraní, popř. k pořízení fotografie. Sochy vzniky zásluhou Jana a Anny Cetkových, potomků významné statkářské rodiny. Památník je připomínkou selských statků, které stávaly na dnešním náměstí Svobody.
Plastiku hříbat vytvořil blanenský sochař František Stöhr. František Stöhr se narodil v roce 1931 ve Zlíně. Nejprve se vyučil řezbářem a pak studoval uměleckoprůmyslovou školu. Na náměstí byla hříbata, která odlila dílna Antonína Paděry v Dolní Lhotě, umístěna v listopadu 2002.
Mnou nenalezené podkovy mají být umístěny na původních místech bran selských usedlostí. První značí grunt u Matušků č.p. 29, druhá Cetkovských-Papežů č.p. 30 a poslední je připomínkou statku Ondroušků č.p. 31.
U soch hříbat je pak na druhé straně cesty umístěna pamětní deska, která zobrazuje Josefa II., který si při své cestě po Moravě 19. srpna 1769 u Slavíkovic u Rousínova zkusil práci se spřežením zapřaženým do pluhu. Deska byla vyrobena v blanenských železárnách. Její kopii pak ve 2. polovině 19. století věnoval kníže Hugo Karel Eduard Salm-Reifferscheidt (1832-1890), moravský politik a poslanec Říšské rady, blanenskému starostovi a statkáři Antonínu Matuškovi. Ten jí umístil nad vchod sýpky svého statku. Pamětní deska tam byla až do roku 1969, kdy byly budovy statku zbořeny. Nyní je tedy na prostranství náměstí v těsné blízkosti soch hříbat. Pokud pojede někdy do Brna, určitě se v Blansku zastavte.
Cyril Neumann a Karolína Poláčková
