Již podle titulku předpokládám, že řada z Vás hned věděla, o čem bude tento příspěvek. Jméno knížete Alfréda Windischgrätze (1787 – 1862) je spojeno především s revolučním rokem 1848, kdy se habsburská monarchie otřásala v základech. Protestovalo se i v Praze, kde byl konzervativní Windischgrätz velícím generálem nejenom pražské posádky, ale i generálem pro celé České království. Právě jeho nekompromisní zákrok proti revoltujícím Pražanům je v českých dějinách často akcentován. Pravděpodobně si i vzpomenete, že za to byl osudem potrestán smrtí své manželky, kterou v bytě na Ovocném trhu náhodně zasáhla zbloudilá kulka. Tím školní dějepis většinou Windischgrätzovu osobu opouští.
Pokud se ovšem zajímáte o hipologické skvosty naší země, jistě vám neunikla daleko příjemnější vzpomínka na generála Windischgrätze. Ten se v padesátých letech 19. století stáhnul z veřejného života a uchýlil se na své rodové panství v Tachově. Zde se v roce 1857 rozhodl ve vesnici Světce přebudovat původní klášter na velkolepou jízdárnu. Jízdárně věnoval veškerou energii i finance. Ambiciózního projektu si ovšem příliš neužil. Po čtyřech letech budování, těsně před dokončením stavby, ve svých 75 letech zemřel.
Jakkoliv byla stavba téměř hotova, syn Alfréd se rozhodl již projekt nepodporovat. Nemáme tak žádné informace o tom, jak byla jízdárna využívána. Zda se alespoň občas stala místem setkání aristokratické smetánky monarchie, jak si pravděpodobně představoval kníže Windischgrätz. Přílišné sympatie nevzbuzuje vzpomínka na využití budovy v roce 1938, kdy byla jízdárna pronajata pro sjezd NSDAP a z hlavní lóže visel Hitlerův portrét. Víme ovšem, že v té době byla již přes 80 let stará stavba v relativně dobrém stavu.
Po roce 1945 byl majetek zestátněn a s jízdárnou to šlo velmi rychle z kopce. Na konci 80. let 20. století již byla natolik zchátralá, že bylo jen otázkou času, kdy bude zbourána, či spadne sama. Naštěstí přišla nová doba a v roce 1991 byla stavba zařazena na seznam kulturního dědictví jako kulturní památka. Snad byla občas i využívána ke svému původnímu účelu, ale v polovině 90. let již byl přístup do jízdárny kvůli hrozbě zřícení definitivně zakázán.
V roce 1997 získalo jízdárnu město Tachov a od roku 2000 se pracuje na její postupné obnově. Novorománská stavba je plně poplatná hipologickému využití. Po dvorní španělské jízdárně ve Vídni byla na území monarchie druhou největší jízdárnou. Velkou část půdorysu stavby využívá jízdárenská plocha. Budova je umístěna ve svahu a proto lze vstoupit na jízdárenskou plochu přímo z hlavního vchodu. Protilehlá část budovy disponuje suterénem s hipologickým zázemím (kovárna, shozovými šachtami na hnůj, místnostmi personálu apod.). V úrovni jízdárny jsou pak na této straně stáje pro 24 koní. Na ochozu budovy jsou nejenom lóže pro diváky, ale součástí jsou i pokoje pro hosty.
V současnosti i pomocí evropských operačních programů proinvestovalo město Tachov při obnově jízdárny přes 80 milionů korun a po více jak 20 letech by celá akce měla být v roce 2023 dokončena. Již nyní je ale jízdárna otevřena veřejnosti jak pro prohlídky, tak pro pravidelné hudební festivaly „Dveře jízdárny dokořán“. Jízdárna si také „zahrála“ v seriálu České televize o Marii Terezii. Pokud jste ještě ve Světcích nebyli, rozhodně si návštěvu této unikátní stavby nenechte ujít.
