Na samém počátku hipologického sochařství a současně vrcholu uměleckého ztvárnění koně stojí Donatellův Erasmo da Narni zvaný Gattamelata (mazaná kočka) v italské Padově. Socha stojí na vysokém podstavci na Pizza del Santo v centru Padovy. Socha významného rytíře a vojevůdce symbolizuje vrcholnou etapu nájemného rytířství.
Ve 14. století byli rytíři a jejich družiny stále častěji najímáni jednotlivými šlechtici nebo městskými státy k válečným službám. V čele těchto nájemných družin stál kondotiér (z italského condotta – vedení). Název byl převzat z italštiny, protože v 15. století mezi těmito nájemnými vojsky převažovali Italové. Největší proslulosti dosáhl Erasmo da Narni, který sloužil ve Florencii, Benátkách a nakonec se usadil jako diktátor v Padově. Dosáhl takové popularity, že mu byla po jeho smrti v roce 1443 u věhlasného raně renesančního umělce Donatella (1386 – 1466) objednána bronzová socha. Pro umístění sochy bylo zvoleno prostranství před bazilikou sv. Antonína, ve které je Narni (70) pohřben.
Donatellova socha je úchvatná prostým zobrazením jezdce bez silných gest, ze kterého i přesto sálá obrovská síla osobnosti. Stejně vážný a důstojný je kůň. Z dvojice vyzařuje síla a odhodlání k boji. Socha stojí na vysokém podstavci po stranách s falešnými dveřmi nabízejími pocit hrobky.
Donatellův kůň s propracovanými svaly předznamenává renesanční zájem o anatomii. Nakročená levá přední končetina se opírá o dělovou kouli. Ta je sice statice sochy oporou, ale Donatello tak současně elegantně vyřešil v 15. století silně rezonující vstup střelných zbraní na středověká bojiště. Děla a muškety již předznamenávaly konec rytířství, ale v Gattamelatově době ještě jezdci svoji vojenskou nadřazenost rozhodně nehodlali opustit. Donatellova socha stojí na prahu zcela nové epochy sochařského umění a je zřetelně inspirována antikou.
Samotný kůň jasně demonstruje rytířského koně 15. století. Je silný a robustní, schopný nést značnou zátěž rytířské zbroje, současně ale nepostrádá temperament a pohyblivost. Jeho zevnějšek ukazuje typ severoitalského koně iberského původu se silným tělem, ale ušlechtilou hlavou zřetelně naznačující arabo-berberský původ. Socha v životní velikosti o rozměrech 3,4 x 3,9 m byla odhalena v roce 1453 a je nejstarší dochovanou jezdeckou sochou renesance. V průběhu staletí se proto stala vzorem mnoha dalším sochařům.
