Dnes vás pozvu na významnou italskou památku sardinského města Sassari. Pokud na Sardinii použijete národnostní označení Ital, budete opraveni. Na Sardinii žijí Sardové, kteří se vůči italské národnosti poněkud vymezují.
Pokud vás průvodce po Sardinii zavede do města Sassari, možná Vám bude opatrně sděleno, že Sassari není příliš turistickým městem. Vězte, že Sardové vědí, co říkají. Pokud se do města na severozápadě ostrova vydáte, rozhodně nečekejte turistické pozlátko jako v přístavních destinacích Alghero či Castelsardo. Přes všechnu zchátralost, zanedbanost a místní nezájem však nemusí být pozorný návštěvník zklamán. Ať úchvatnou katedrálou sv. Mikuláše, na které je vidět výrazný katalánský vliv, tak centrálním náměstím Piazza d´Italia. V jeho centru stojí pomník Viktora Emanuela II., který byl sardinským králem, ale následně jako sjednotitel Itálie i prvním králem italským. Italové v něm uctívají svého „otce vlasti“. Dokladem propojenosti tehdejší feudální Evropy je, že jeho manželkou byla vnučka habsburského monarchy a českého krále Leopolda II. Marie Adelaide rakouská.
Samotné město by bylo neskutečně krásné. Potřebovalo by ale operační programy EU více něž naše severní Čechy. Dokládají to řady neudržovaných paláců a řady půvabných, ale zcela zanedbaných uliček.
Hlavní památkou města je Rosselova fontána. Jedná se spíše o kašnu s 12 chrliči, které představují 12 měsíců a znázorňují nezadržitelný tok času. V rozích jsou sochy čtyř ročních období a na vrchu jezdecká soška sv. Gavina. Ten je patronem města a na Sardinii velmi uctívaným svatým. Jako svatý Gavin ovšem vystupují dvě osobnosti.
První z nich byl římský voják za vlády císaře Hadriána, který měl hlídat dva křesťany, odsouzené za jejich víru. Ti však dokázali Gavina přesvědčit a pokřtít, a tak byli v nedalekém Porto Torres popraveni všichni tři. Druhým možným svatým je asi o 100 let mladší bratr papeže Gaia Gabinus. Ten byl sťat za odmítnutí oběti pohanským bohům s příkazu císaře Diokleciána. Tak si vyberte. Sardové volí ale raději toho prvního, protože jeho příběh se odehrál na Sardínii.
Samotná mramorová kašna zasvěcená sv. Gavinovi je docela slušně udržovaná. Silný pramen zásoboval v 19. století město pitnou vodou. Ta byla roznášena po městě na hřbetech oslíků. Kašna stojí v údolí, podle historických fotek velmi malebném. Bohužel urbanizace města, která stejně jako všude v Itálii postrádá jakoukoliv koncepci, údolíčko nemilosrdně sevřela a proměnila jej ve velmi nehezké místo. Korunu všemu nasadil pak silniční most z fašistického období, který údolí překlenul téměř přímo nad samotnou kašnou. Fašisté se stejně jako komunisté pranic nestarali o urbanistické estetično. A tak památce, která patří mezi nejdůležitější na Sardinii i celé Itálie, zbyl již jen odlesk minulé krásy. Odjíždíme se smíšenými pocity. Jsme rádi, že jsme se zastavili, ale stav města nás sklíčil.
Cyril Neumann
