Hlavní město Akvitánie a oblasti Gironde – Bordeaux, provází turistické chvalozpěvy. Je to město, kde se významný městský architekt 19. století Baron Georges-Eugène Haussmann inspiroval pro velkolepou přestavbu Paříže. Město, které se honosí největším počtem památek na seznamu UNESCO. V památkové zóně o ploše 1 810 ha je do světového dědictví zahrnuto celkem 347 objektů. V čele všech těchto skvostů zmiňují turistické příručky velkolepý Památník girondistů na náměstí Espalande des Quinconces.
Girondisté byla skupina politiků Velké francouzské revoluce. V počátcích revoluce hráli tito muži významnou úlohu, ale později byli svými radikálnějšími konkurenty obviněni ze zrady revolučních myšlenek. A zcela v duchu Velké francouzské revoluce v červnu roku 1793 zatčeni a na konci října 22 z nich popraveno.
Již ve druhé polovině 19. století jeden z potomků popraveného revolucionáře Julie Guadet inicioval tvorbu projektu památníku. Nerealizovaný projekt měl být umístěn na náměstí Place Gambetta, kde se konaly i poslední popravy. I další úvahy ovšem provázely nesnáze. Buď byl projekt příliš nákladný, či se z jiných důvodů nelíbil. Nakonec proto zvítězila myšlenka propojení dvou uměleckých záměrů. V roce 1894 bylo rozhodnuto, že na náměstí Espalande des Quinconces spojí síly Frédéric Auguste Bartholdi (tvůrce Sochy Svobody) pracující na monumentální fontáně, se sochařem Alphonsem Dumilatre a architektem Henrim Deverinem a jejich ideou památníku Gloria victis – Sláva poraženým. Ani tak ovšem nebyl projekt, dokončený v roce 1902, plně realizován. Osm hlavních představitelů popravených poslanců, rozdělených do dvou skupin, mělo mít své sochy na každé straně pomníku. Sochy vytvořeny byly, ale svého umístění se nikdy nedočkaly.
Kašna je ovšem velkolepá. Je rozdělena do dvou rozsáhlých fontán, kterým vévodí 43 m vysoký korintský sloup s bronzovou sochou Svobody lámající řetězy. V obou fontánách jsou ústředním motivem kvadrigy mořských koní znázorňující triumf Republiky a triumf Svobody. Na jedné straně vede spřežení žena sedící na trůně s královskými insigniemi žezlem a jablkem znázorňující Svobodu. Druhé spřežení pak vede žena s hrdě odhaleným trupem symbolizující Republiku. Mořští koně kvadrig mají na kopytech plovací blány či jakési drápy, snad ocasy plazů. Koně museli mít tvůrci pomníku prohlédnuté dobře. Hipologii v nich ale nehledejme. Spřežení plní roli chrličů vody a mají znázornit schopnost myšlenek revoluce překonat země i oceány.
Bohužel prostranství před kašnou bylo v době naší návštěvy zaplněno městečkem dřevěných stánků, které rozhodně nevypadalo, že by zde bylo umístěno jen na několik dní. V části z nich byla vystavena různá veteš, charakteristická pro ve Francii tolik oblíbené brocante – bleší trhy. Celá řada z nich byla ale zavřená. Monumentálnost kašny z pohledu náměstí tak nebylo možné vidět.
A ještě jeden postřeh z návštěvy Bordeaux. Staré středověké město, plné půvabných zákoutí a největšího počtu památek, na nás zapůsobilo poněkud rozpačitě. Mohla za to přeplněnost obyvateli všech různých etnik. Ta sebou často nesla, ve spojení s úzkými uličkami středověkého centrálního města, i celou řadu nevábných zbytků života. Pokud byste proto chtěli v Bordeaux zažít půvab a klid francouzské pohody, neváhejte navštívit i místa od centra metropole vzdálenější.
Cyril Neumann
