Ještě na konci října ve mě doznívají letošní Olympijské hry a návštěva Paříže. Jezdecké soutěže se konaly ve Versailles, a tak zámek, zahrady, ale i Malé stáje uzavírající versailleské náměstí byly součástí našeho olympijského putování. Pozornosti tak nemohla uniknout jezdecká socha Ludvíka XIV., která vévodí obrovskému prostranství Place d’Armes před samotným zámkem.
Pod touto velkolepou sochou odkazující na hlavního stavitele versailleského zámku krále Slunce Ludvíka XIV., jsou podepsáni hned dva autoři. Zadání sochy přišlo až po revolučním napoleonském období v době bourbonské restaurace v roce 1816. Sochu, která měla původně stát v centru Paříže na Place de la Concorde navrhnul Pierre Cartellier. Zhotovit však do své smrti v roce 1831 dokázal pouze figuru koně. Rozpracovaného díla se ujal jeho žák a zeť Louis Petitot, který vytvořil jezdeckou figuru. V uměleckých kruzích je tak často diskutována mírná nesouměrnost velikosti jezdce a koně, která je připisována právě dvěma autorům díla.
Král Slunce seděl na francouzském trůnu neuvěřitelných 72 roků (od svých 4 let). Vládl tak mezi lety 1643 až 1715 a v čele dvora prožil nejslavnější éru hlavních mistrů jezdeckého umění. Antoine de Pluvinel je uváděn jako učitel jeho otce Ludvíka XIII. A na sklonku jeho vlády vznikly naproti zámku Malé stáje, kde výukové procesy dále posouval Gaspard Saunier (1663-1748).
Socha na akademickou vzdělanost koně zřetelně odkazuje. Figura koně ve vysokém vzpřímení je znázorněna v kroku. Cartellier si ale netroufnul na stabilitu díla pouze na dvou končetinách, a tak je levá zadní uměle podepřena. Jezdec vede koně na pákové otěži jednou rukou a je znázorněn v renesančním hlubokém sedu. Samotný kůň působí skutečně velmi subtilně, ale to vysvětluje již zmíněné dvojí autorství pomníku. Socha byla v roce 1837 vztyčena na nádvoří zámku, ale při rozsáhlé rekonstrukci celého areálu byla na počátku tisíciletí demontována. V roce 2009 pak byla umístěna v čele náměstí Place d’Armes. I pro tuto sochu při návštěvě Paříže neopomeňte zámek ve Versailles, stejně jako komplex Malých stájí. Jejich výzdoba, ale i samotný půdorys ve tvaru podkovy nenechá o účelu staveb nikoho na pochybách. Stejně tak stojí za návštěvu současná prezentace akademického jezdectví, kterou můžete vidět z pohledu Ludvíka XIV. v levé části stájového komplexu.
Cyril Neumann
