Pro ctitele umění s tématem koně je fascinujícím zdrojem antika. Jezdecké výjevy starého Řecka jsou dokladem neuvěřitelné vyspělosti předkristovské civilizace. Z antických poznání čerpali nejenom renesanční autoři, ale antická díla jsou zdrojem inspirace stále. Na hipologii starého Řecka dokonale navázala římská antika a s jejím rozkvětem je spojen úchvatný příběh perly hipologického sochařství – koní sv. Marka. Ty zdobí průčelí proslulé baziliky (Basilica di San Marco), nejvýznamnější památky Benátek vévodící náměstí sv. Marka (Piazza di San Marco).
Kostel sv. Marka stál na tomto místě již v 9. století, kdy byly pro významný městský stát v Alexandrii ukořistěny ostatky světce, který se tak stal uctívaným patronem Benátek. Základ současné podoby baziliky pak pochází z let 1063 – 1094.
Ze čtvrté křížové výpravy, při které byla v roce 1204 vypleněna Konstantinopole, přivezli Benátčané bohatou kořist včetně čtyř koní, kteří do té doby tisíc let zdobili proslulý hipodrom. Ten byl jedním ze stavitelských skvostů Konstantinopole. O jeho vybudování a proslulost se zasloužil císař Konstantin I. Veliký (Flavius Valerius Constantinus). Ten se v roce 324 rozhodl přesunout sídlo své vlády z Říma do města břehu Bosporu, tehdy nazývaného Byzantion. Město tak bylo v roce 330 přejmenováno na Nový Řím a po císařově smrti na Konstatninovo město – Konstantinopole. Součástí velkolepé výstavby města bylo i dobudování hipodromu, který přímo sousedil s císařským palácem. Hipodrom se stal na staletí společenským centrem města. Pro centrální budovu, ze které čtyřspřeží vybíhala ke svému závodu, pak císař nechal z Říma přivézt sousoší čtyř koní zapřažených do kvadrigy. Doba vzniku těchto bronzových koní je odhadována na přelom letopočtu. Každý kůň je odlit ze dvou bronzových částí a spojení kryje páska kolem koňského krku.
Sochy tak byli součástí hipodromu až do osudné čtvrté křížové výpravy, kdy křižácké vojsko vydrancovalo město. Rozvrácení významné středozemní konkurence bylo jistě pro benátskou část výpravy jedním z hlavních motivů. Koně se tak ze zničeného hipodromu, jehož fragmenty dodnes naleznete na významném istanbulském náměstí Sultanahmet Meydani (náměstí sultána Ahmeda), dostali do Benátek. Umístěním na basiliku také došlo k jejich přejmenování na koně sv. Marka.
Dalších téměř 600 let tak zdobili centrální baziliku Benátek, ale v roce 1798 je ukořistil Napolen a Markovou kvadrigou ozdobil Arc de Triomphe du Carrousel – vítězný oblouk na začátku Tuilerijské zahrady u Louvru. Oblouk byl dostavěn v roce 1809, ale antické spřežení se na něm dlouho neohřálo. Napoleon byl poražen a po Vídeňském kongresu v roce 1815 se koně do Benátek vrátili. Na vítězném oblouku na pařížském place du Carrousel je tak nyní jen kopie koní od Francois Joseph Bosia.
Ale ani současní koně na sv. Marku nejsou ti praví. V 90. letech 20. století byli téměř 2 000 let staří koně zrestaurováni a můžete je nyní obdivovat v muzeu sv. Marka uvnitř baziliky. Na samotné bazilice tak prohlížíte již jejich bronzové kopie.
Čtyřspřeží sv. Marka je dokladem neuvěřitelné kulturní vyspělosti antiky. Koně jsou dokonalým příkladem domácího koně přelomu tisíciletí, s výraznými orientálními rysy tarpanoidního charakteru. Jsou dokladem koní, ze kterých se teprve o šest století později zrodil arabský kůň, který do dnešní doby ovlivnil téměř 90% populace domácího koně na celé planetě.
