Malmö je třetí největší město Švédska. Založili ho ovšem již ve 13. století Dánové jako opevněné přístaviště města Lund. V průběhu 30leté války se především v těchto místech projevila ambice Švédů. Deset let po uzavření Vestfálského míru v roce 1658 byla za vlády Karla X. Gustava podepsána Roskildská smlouva, která předala rozsáhlá dánská území Švédsku. V průběhu staletí vzniklo v Malmö rozsáhlé čtvercové náměstí Stortorget. V jeho centru byla v roce 1896 umístěna socha panovníka, kterému je přičítána hlavní zásluha na zisku tohoto území.
Karel X. Gustav (1622-1660) má překvapivě zajímavé spojení s českou historií. Protože se mu díky věku nepodařilo získat bojové vavříny za 30leté války, byl hlavním aktérem polsko-litevské války v letech 1655-1660. Při obsazování Polska se ke Švédům připojila značná část polské šlechty, a tak Švédové poměrně rychle dorazili až ke Krakovu a Lešnu. V té době zde pobýval v exilu Jan Ámos Komenský, který se po skončení 30leté války již rozloučil s možností návratu do vlasti. Když se luteránská armáda Karla X. Gustava objevila v roce 1655 před Lešnem, „zachránili“ město čeští a moravští bratři v čele s Komenským, když dobrovolně otevřeli brány. Komenský také následně sepsal oslavnou řeč o Karlu X. O pár měsíců později však oblehli Lešno polští partyzáni, kteří město v průběhu bojů vypálili. Komenského knihovnu zachvátil požár a slavný „učitel národů“ přišel o své celoživotní dílo. Následně musel pro svojí kolaboraci se Švédy uprchnout a uchýlil se do Amsterodamu.
Jezdeckou sochu Karla X. Gustava vytvořil švédský sochař Johan Laurentius Helenus Börjeson (1835–1910). Tento umělec se po studiích v Paříži a Římě stal profesorem švédské Královské akademie umění. Král Karel X. sedí na menším, ale pevně vyhlížejícím koni, s netypicky bohatou hřívou. To zakládá spekulace o plemeni koně, který je sice drobný, ale působí velmi temperamentně. Mohutná hříva dodává jezdci majestátný výraz. Pokud se ocitnete v centru Malmö, nemůžete tuto sochu minout.
