Novodobou jezdeckou sochou se pyšní v Brně. Tedy zase až tak nová není. Odhalena byla před deseti lety 28. října 2015. Jejím autorem je všestranný umělec Jaroslav Róna a stojí v Brně na Moravském náměstí před kostelem sv. Tomáše. Určitě ji nepřehlédnete je vysoká 8 metrů.
Pokud zde většinou obdivujeme sochy vytvořené v hipologickém 19. století, jezdec Jošt je něco zcela jiného. Svůj sochařský rukopis do něho vetknul sochař, jehož Franze Kafku chodí v Praze ke kostelu sv. Ducha v Široké ulici obdivovat zástupy turistů. Kafka je určitě větší lákadlo než Jošt.
I Jošt Lucemburský by si ovšem zasluhoval v českém dějepise pevnější pozici. Významná lucemburská figura, synovec Karla IV., a současník a bratranec soupeřích sourozenců Václava IV. a Zikmunda Lucemburského a na několik měsíců i zvolený král římské říše. Titulem se těšil pouze něco přes sto dní od 1. října 1410 až do své smrti 18. ledna 1411. Nestihnul tedy korunovaci císařem Svaté říše římské. Titul pouze dokládá, že jeho osobnost markraběte moravského byla po celý život poháněna obrovskou ctižádostí. Ta jej nutila účelově měnit spojence v soupeře a naopak. Zasahoval do záležitostí českého království pod vládou bratrance Václava, spory o moravskou správu vedl se svým mladším bratrem Janem Soběslavem, od bratrance Zikmunda získal za své půjčky nejenom část dnešního západního Slovenska a Bratislavu, ale i Braniborsko.
Zemřel ve věku 56 let a je pohřben v kostele sv. Tomáše, před kterým mu byla o šest století později vztyčena moderní socha. Autorem je umělec mnoha profesí Jaroslav Róna (1957). Vedle Jošta jsou jeho díla rozeseta po celé České republice. Typické pro jeho plastiky jsou oblé tvary a nejenom u Jošta rozměrová velkorysost. Jezdecká socha Jošta moravského v Brně si za deset let svého života získala své obdivovatele i odpůrce. Jen málokoho nechá zcela v klidu, a to je předpokládám sen každého umělce.
Cyril Neumann
