Heldenplatz (náměstí Hrdinů) v areálu Hofburgu je jedno z hlavních vídeňských náměstí. Vzniklo za vlády Františka Josefa I. jako součást plánovaného Císařského fóra (Kaiserforum), které bylo nakonec realizováno pouze zčásti. Náměstí je obklopeno budovami Nového hradu (Neue Burg) a Leopoldova křídla Hofburgu, na jihozápadě sousedí přes Vnější hradní bránu (z roku 1824) s Okružní třídou (Ringstraße), na severozápadě s Lidovými sady (Volksgarten). Nacházejí se zde dva jezdecké pomníky – arcivévody Karla Těšínského (1860) a prince Evžena Savojského (1865). Náměstí je pro Rakušany i méně příjemnou pamětí národa, protože se stalo v březnu 1938 dějištěm vyhlášení „anšlusu“ a nadšeného přivítáni Adolfa Hitlera.
Rakouský vojevůdce a politik francouzského původu Evžen František, princ savojský a carignanský a hrabě ze Soissons (1663, Paříž – 1736, Vídeň) byl v německy mluvících zemích přezdívaný Malý abbé či Malý kapucín (přezdívku získal od svých vojáků kvůli menšímu vzrůstu a zálibě v hnědé barvě). Ve službách Habsburků získal titul generalissimus vojsk a je považován za jednoho z nejvýznamnějších vojevůdců moderní evropské historie a za jednoho z největších „turkobijců“.
Jeho životní dráha byla velmi zajímavá. Narodil se v Paříži v rodině slavných vojevůdců. Původně byl předurčen pro církevní kariéru, ale stále více tíhnul k vojenskému řemeslu. Jeho žádostem král Ludvík XIV. ovšem opakovaně nevyhověl a proto v roce 1683 uprchnul z Francie a přijal službu u rakouských Habsburků, největších francouzských konkurentů. Následující roky dokázaly, jak velkou chybu Ludvík XIV. udělal.
Hned v roce 1683 se Evžen Savojský významně vyznamenal v bitvě u Vídně, kdy habsburská a polská vojska porazila osmanské Turky. Od císaře Leopolda I. proto získal dragounský pluk a po následujících 30 let byl hlavním strůjcem dalších habsburských vítězství nejenom nad Turky, ale i nad Francouzi. Jeho kariéra vyvrcholila ve 30. letech 18. století ve válce o polské dědictví. Zemřel ve svých 73 letech na sklonku vlády císaře Karla VI. Je pohřben na významném místě v katedrále sv. Štěpána.
Jezdeckou sochu Evžena Savojského (stejně jako protilehlou sochu Karla Těšínského) vytvořil rakouský sochař Anton Dominik Fernkorn (1813-1878) v letech 1860 a 1865 v rámci budování palácového komplexu Hofburg. Bronzový kůň v naznačené levádě potřebuje pro svoji stabilitu významnou podporu, kterou mu zajišťuje bohatý ocas, splývající až do základny bronzového odlitku.
Anton Fernkorn byl v 19. století uznávaným tvůrcem a byl proto jmenován ředitelem císařské slévárny ve Vídni. Socha Evžena Savojského byla jeho poslední prací, protože se následující roky před svojí smrtí potýkal s vážnou duševní chorobou.