Při cestách českými zeměmi jste jistě zvyklí téměř na každé křižovatce či návrší na pískovcové kříže, či trojboké pomníky připomínající událost leckdy již s desítkami, či spíše stovkami křížků věku. Na věčnost mají upomínat nějaké padlé v bitvě, která se odehrála na tom místě, jindy zase padlé někde jinde, ale pocházející právě z toho místa. Často je pak pískovcový kříž pouhou připomínkou doby, kdy pod nimi na křižovatkách cest odpočívali zbožní pocestní, či hospodáři při poledním odpočinku. Je jich okolo nás, přes 40letou devastaci komunistickým ateismem, mnoho.
Přesto bych chtěl čtenáře blogu Jezdec na jednu takovou vzpomínku časů minulých upozornit. Pojedete-li někdy z Prahy po silnici, která se v Praze a středočeském kraji označuje za „starou benešovskou“ (dnes má označení 603), musíte při cestě z města nejprve projet obcí Jesenice. Následně pak po přemostění přejedete pražský okruh (E50) a směřujete dále na Horní Jirčany. Těsně za kruhovým objezdem po přejezdu okruhu se blížíte na pravé straně k čerpací stanici MOL. Před ní, v jejím těsném sousedství, stojí právě jeden z takových pískovcových jehlanů. Jedná se o památník na Maxmiliánu Alsterovou z Astfeldu. Připomíná nehodu z roku 1706, kdy netrpělivá hraběnka popouzela kočího k rychlé jízdě. Ta měla za následek převržení kočáru, při kterém šlechtična zahynula. Celý incident je vyobrazen již značně omšelým pískovcovým reliéfem.
Zakladatelem rodu Alsterlů z Astfeldu byl českobudějovický radní Jan Ulster (později bylo jméno zkomoleno na Alster), který získal v roce 1580 šlechtický přídomek „z Rosenthalu“. U Jirčan zahynulá Maxmiliána byla pravděpodobně manželkou jeho pravnuka Františka Mikuláše, který byl mezi lety 1713 až 1719 za vlády císaře Karla VI. purkrabím Pražského hradu. V encyklopediích současnosti je pomník někdy nazýván prvním památníkem oběti dopravní nehody v českých zemích.
