Vozatajská kasárna ve Vršovicích a koně Radka Koláře

Dnes jsem si pro vás připravil dlouho zpracovávanou vzpomínku na velký kasárenský komplex určený koním, který stál od roku 1888 v pražských Vršovicích. Impulsem pro pátrání po tomto areálu byla fotografie, kterou jsem objevil ve sbírkách Muzea hl. města Prahy s prostým názvem Vozatajská kasárna ve Vršovicích.

Pominuli skutečnost, že si již nedokážu, stejně jako jistě i většina s vás, představit Vršovice v této podobě, stájový komplex mě zaujal především dvoupatrovými stájemi. Mapová aplikace Dvě Prahy (https://www.dveprahy.cz) nabízí první zobrazení umístění tohoto velkoryse založeného stájového komplexu až na mapě z roku 1909. To se již okolo stájí začíná rýsovat město. Z mapy vidíme, že stáje stály na tehdejší třídě krále Jiřího, dnešní Vršovické ulici. Jednalo se o celkem osm dvoupatrových stájí s řadou přilehlých budov. Koním sloužili přes 60 let až do 50. let 20. století. Původně zde byl umístěn 3. c.k. Vozatajský prapor, který byl v roce 1918 přejmenován na Československý vozatajský prapor č. 1. Ještě v roce 1938 zde byla umístěna československá vozatajská eskadrona. Za 2. světové války zabral kasárna pochopitelně wehrmacht.

To již přímo naproti kasárnám stála továrna podnikatele Jindřicha Waldese, který se se svými galanterními produkty proslavil po celém světě. Předpokládám, že významnou značku znáte všichni. Spíše ale pod pozdějším názvem Koh-i-noor. Tu proslavilo i firemní logo namalované Františkem Kupkou a graficky zpracované Vojtěchem Preissigem se slečnou, která má v oku vloženou Waldesovu patentku. A ještě jednu vzpomínku můžeme místu vozatajských kasáren připomenou. Naproti kasárnám, v těsné blízkosti Koh-i-noorky, hrála fotbal až do roku 1930 ve svém původním „Ďolíčku“ vršovická Bohemka.

Definitivní konec kasárenských stájí nastal s výstavbou rozsáhlého sídlištního komplexu Vlasta. Mnohapatrové paneláky vyrostly na místě stájí na rohu ulic Vršovická a Moskevská v 70. letech. Sídliště bylo na tehdejší dobu vystavěno skutečně bleskově, protože byty byly určeny důstojníkům a vojákům, kteří museli uvolnit kasárna v Milovicích sovětské armádě „dočasně“ umístěné na území Československa po srpnové okupaci roku 1968.

V té době zde také obrovský ateliér získal akademický malíř, jezdec a milovník koní Radek Kolář (1924-1993). Ten dokázal být s vládnoucí mocí zadobře a byl za to pravidelně odměňován možnostmi umístit své práce do veřejných prostor. Obrazy koní Radomíra Koláře mají dodnes řadu příznivců. Ke cti tohoto umělce musíme přiznat, že se snažil do většiny svých veřejných děl propašovat koně. Vedle celé řady jeho prací (nejznámější je asi rozsáhlá mozaika ve vestibulu stanice metra na Karlově náměstí) tak zdobí Prahu i vzpomínka na koně ve Vršovicích. Radek Kolář věděl, že domům sídliště Vlasta musely ustoupit stáje vojenských koní. A tak jsou koně, kteří zde hráli hlavní roli více jak 60 let Kolářem připomenuti na rozměrné mozaice. Naleznete jí v Magnitogorské ulici, ve které stojí i jediná zachovalá budova bývalých vozatajských kasáren, které si zde dokážeme vybavit již jen velmi obtížně.

 

 

Napsat komentář