Dnes vás pozvu na výlet po stopách honů, které v krajině mezi Lysou nad Labem a Starou Boleslaví zanechal hrabě František Antonín Špork (1662 – 1738). Tento český šlechtic se zapsal do historie především jako altruista a mecenáš umění. S jeho jménem je spojeno i vybudování špitálu v Kuksu. Po celý život se věnoval dobročinnosti a snaze pomáhat válečným vysloužilcům a všem potřebným.
František Antonín Špork žil v době vlády Karla VI. Zažil tak dobu stoupajícího kultu koně, který za tohoto panovníka vrcholil. Když byl Karel VI na podzim roku 1723 korunován českým králem, uspořádal hrabě Špork na svátek sv. Huberta k uctění nového českého krále a římskoněmeckého císaře ve staroboleslavských lesích velkolepý hon. Při závěrečném halali na okraji obce Hlavenec pak, jako zakladatel loveckého řádu, odevzdal králi insignie Řádu sv. Huberta. Jednalo se pozlacený a drahokamy lemovaný oválný medailon se scénou vidění sv. Huberta. František Antonín Špork pak pro zdůraznění výjimečnosti chvíle pověřil sochaře Matyáše Brauna, aby na místě vybudoval uměleckou připomínku celé události. Matyáš Braun ve spolupráci s Františkem Kaňkou vytvořil rozsáhlé dílo znázorňující Karla VI. jako antického imperátora. Jeho socha je umístěna pod mohutným pískovcovým baldachýnem, na kterém je znázorněna tradiční scéna patrona lovců sv. Huberta – zjevení jelena se zlatým křížem mezi parohy. Sousoší mělo původně zdobit Karlův most, ale nakonec zůstalo v Hlavenci, který tak získal umělecký skvost jedinečné kvality.
To, že po lesích okolo Lysé nad Labem, hlavním sídle Františka Antonína Šporka bylo podobných uměleckých děl rozeseto více, dokládá i dochovaný zbytek několika původně rozsáhlých romantických staveb. Kdysi malebná lesní cesta spojující vesnici Karaný s Lysou nad Labem, je dnes v těsném sousedství železniční tratě Čelákovice – Lysá. Je tak již jen velmi obtížné vybavit si na tomto místě romantickou poustevnu a další stavby, včetně kruhové zahrady s větrem poháněným zavlažovacím systémem. Ze všeho zbyly jen dvě honosné sochy znázorňují Život a Smrt lemující barokní kapli sv. Václava. Samotná kaple chrání reliéf s výjevem zavraždění sv. Václava ve Staré Boleslavi. Díky alegorii soch i celému pojetí byl po mnoho desetiletí za tvůrce i tohoto díla považován Matyáš Bernard Braun. Při restaurátorských pracích byl však objeven letopočet 1692, který jasně dokazuje, že Braun jeho tvůrcem být nemůže. Nad autorstvím se tak dodnes vznášejí otazníky. V každém případě byste si ale vznešenost soch i kaple, připomínají dobu velkolepých honů i koní, rozhodně neměli nechat ujít.
Cyril Neumann
